Architektura a revoluce? Architektura nalevo
Jakub Valuch
Architecture and Revolution? Situating Theory of Architecture on the Left
Kdy: 11. 12. 2025
Kde: CAMP – Centrum architektury a městského plánování
Záznam konference na YouTube: https://youtu.be/w9dt9_HP3Is?si=s–T49-FcV24fiCC
Více informací: https://praha.camp/en/program/detail/theory-of-architecture-on-the-left
Zdroj fotografie: Clever visual paraphrase of Kaufmann’s Von Ledoux bis Le Corbusier (1933). Von Boulée bis Le Corbusier? Corbusier’s Vil e Contemporaine (1922) inscribed in Boulée’s Cénotaphe à Newton (1784).
Ve čtvrtek 11. prosince v prostorách CAMP: Centra architektury a městského plánování proběhla pod záštitou Ústavu filozofie Akademie věd ČR, neziskového nakladatelství Suture Press a Galerie VI PER komorní konference „Architecture and Revolution? Situating Theory of Architecture on the Left“. Organizátoři oslovili akademiky a akademičky z několika zemí, díky čemuž bylo možné na téma konference nahlížet z mnoha úhlů pohledu. Samotná konference byla rozdělena do čtyř tematických částí, a to tak, že panelisté svými tématy pokryli jak zásadní teoretiky architektury (a jejich teorie), tak jejich vztah k revolučnímu hnutí roku 1968 a propojení s dnešním děním jak na poli architektury, tak veřejného dění.
První blok 1960s Criticism and the Crisis of the Object představil architektonický diskurz v kontextu historických událostí roku 1968, a to především na fakultách architektury v Paříži. Úvodní příspěvek Structures don’t take to the streets! na toto téma přednesla Jana Ndiaye Beránková, Ph.D. (Filozofický ústav Akademie věd ČR). (1)
Druhý blok, nazvaný Tafurian intermezzo, byl věnován, jak už název napovídá, zásadnímu italskému teoretikovi a historikovi architektury Malfredu Tafuri. Ten byl dokonce popsán jako nejdůležitější historik architektury ve 20. století. (2) Jeho práci, život a odkaz revolučního roku 1968 v jeho díle a myšlenkách popsali prostřednictvím online přenosu Luka Skansi, Ph.D. (Politecnico di Milano) (3) v příspěvku Investigating the Causes of Defeat: Malfredo Tafuri and the Italian Architectural Culture of the 1960s a prof. Andrew Leach (Queensland University of Technology a The University of Sydney) (4) v prezentaci Architecture and historiography.
Ve třetím bloku, který se zabýval marxismem a frankfurtskou školou, vystoupili prof. Mark Crinson (Birkbeck, University of London), prof. Hilde Heynen (Katholieke Universiteit Leuven) a prof. Mary McLeod (Columbia University). Mark Crinson v příspěvku Struggles in the Concrete: Friedrich Engels as Architectural historian? (5) mluvil o Engelsově pozorování urbanistických a architektonických rozhodnutí v průmyslových centrech Velké Británie. Hilde Heynen ve své prezentaci The Politics of Design. Reviditing the Frankfurt School Legacy in Architectural Theory (6) popisovala vliv frankfurtské školy a revolučních teoretiků, jako byli Max Horkheimer a Henri Lefebvre, na teorie urbanismu a architektury (a to i té dnešní) a projevy architektů, teoretiků, a především jejich studentů v revoluční době 60. let. Mary McLeod pak ve své přednášce Kenneth Frampton’s Idea of the Critical nastínila vývoj a význam termínu „kritický“ v díle Kennetha Framptona. Také představila jeho vztah k frankfurtské škole a její vliv na jeho dílo, především na klíčová díla Modern Architecture: A Critical History (7) a esej v The Anti-Aesthetic: Essays on Postmodern Culture. (8)
Poslední blok s názvem Overcoming the Present Crisis? tematizoval dnešní problémy teorie architektury a to, jak můžou ideje revolučního hnutí 1968 napomoct najít nová řešení těchto problémů. Doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D. (Filozofický ústav Akademie věd ČR) v přednášce Architecture in the Times of Interregnum: Looking for New Visions nastínil možnosti nového vývoje a vizí pro soudobou architekturu a urbanismus a prof. Joan Ockman (University of Pennsylvania) (9) hovořila o vztahu politické ekonomie, ekologie a dnešní architektury.
Za velmi přínosné považuji především šíři záběru celé konference, která se neomezila pouze na klíčové historické události, ale přednesené prezentace se dotkly jak dění v několika zemích Evropy a Spojených států amerických, tak teorií hlavních teoretiků architektury, a dokonce i přesahu myšlenek revolučního hnutí do dnešní architektury a urbanismu. Je třeba také ocenit, že pořadatelé vybrali panelisty a panelistky tak, aby byli zastoupeni experti z oborů historie a teorie architektury, a zároveň byli prezentující vyváženě zastoupeni jak podle zemí jejich působnosti, tak genderově.
Přínos konference podle mě spočíval také v samotném výběru tématu a země konání. Dle mého pozorování je na poli české vědy výzkum teorie architektury a urbanismu ve vztahu k frankfurtské škole, revolučnímu hnutí 1968 a kritické teorii teprve v počátcích. (10) Proto také považuji za dobře zvolené místo konání, protože právě Centrum architektury a městského plánování CAMP má za cíl popularizovat architekturu, urbanismus a témata s nimi spojená.
Ačkoli byla konference plánována jako komorní, účastnilo se jí nemalé množství zájemců. To vnímám jako doklad zájmu i o velmi specifické téma, kterému se zatím na české akademické půdě nevěnuje mnoho pozornosti. Proto věřím, že se to v nejbližší době změní. Pro případné zájemce o téma bude zveřejněn videozáznam konference a je plánován také písemný výstup.
(1) Prezentace byla založena na dlouhodobém výzkumu, ze kterého vznikla například i práce: Jana NDIAYE BERÁNKOVÁ, A Productive Misunderstanding? Architecture Theory and French Philosophy 1965 to 1990, Columbia university 2023. Dostupné z: https://doi.org/10.7916/f6db-5169 [náhled 18-12-2025].
(2) Jon GOODBUN, The assassin: The Critical Legacies of Manfredo Tafuri, Columbia University, New York, 20–21 April 2006, Radical Philosophy 138, 2006, s. 62–64, zde s. 62.
(3) Luca SKANSI (ed.), Manfredo TAFURI, Dal progetto alla storia: gli anni della critica e della nuova dimensione urbana, Quodlibet 2022.
(4) Denise COSTANZO – Andrew LEACH (edd.), Italian Imprints on Twentieth-Century Architecture. Bloomsbury Publishing 2022; Andrew LEACH, What is Architectural History?, Cambridge 2010; Andrew LEACH, Manfredo Tafuri: Choosing History, Lovaň 2007.
(5) Mark CRINSON, Shock City: Image and Architecture in Industrial Manchester, New Haven a Londýn 2022; Mark CRINSON – Luisa Lorenza CORNA (edd.), Struggles in the concrete: architecture and the Marxist tradition, Boston 2025.
(6) Hilde HEYNEN, Architecture and modernity: a critique, Cambridge 1999.
(7) Kenneth FRAMPTON, Modern architecture: a critical history, Londýn 1980; v českém překladu: Tentýž, Moderní architektura: kritické dějin, Praha 2022.
(8) Kenneth FRAMPTON, Towards a Critical Regionalism: Six Points for an Architecture of Resistance: in Hal Foster (ed.), The Anti-Aesthetic: Essays on Postmodern Culture, Port Townsen 1983, s. 16–31. Tento esej je přeložen ve sborníku: Kenneth FRAMPTON, Za kritický regionalismus: Šest bodů pro architekturu rezistence, in: Kenneth Frampton – Michael K. Hays – Mark Wigley – Mary MCleod et al., Oxymorón & pleonasmus: texty kritické a projektivní teorie architektury, Praha 2011, s. 40–59.
(9) Joan OCKMAN, Out of Ground Zero: case studies in urban reinvention, Mnichov 2002.
(10) To lze demonstrovat např. na tom, že zásadní dílo nejen pro témata Henri LEGEBVRE, La révolution urbaine, Paris 1970 (v anglickém překladu The Urban Revolution, Minneapolis 2003) bylo do češtiny přeloženo teprve před pár lety (Urbánní revoluce, Broken books 2022) a díla jiných teoretiků a historiků architektury z tohoto období nebyla přeložena do češtiny vůbec a do angličtiny jen z části.
