Pravidla pro publikaci

Redakce studentského časopisu Obscura přijímá autorské texty s historickou tematikou v českém, slovenském a anglickém jazyce, a to vždy pouze v období, kdy je vyhlášena publikační výzva (Call for Articles). Texty jsou přijímány do rubrik Odborné studie, Reflexe, Postřehy, Recenze, Rozhovory, Kunst a Reportáže, přičemž texty v rámci rubrik Odborné studie a Reflexe procházejí oboustranně anonymním recenzním řízením. O publikaci příspěvků z ostatních rubrik rozhoduje sama redakční rada. Přejít na publikační výzvy…

Základní pokyny

Autoři*ky mohou své texty zasílat ve formátech Microsoft Word (verze 1997 a novější), OpenOffice či RTF. Příspěvky musí být opatřeny názvem, případně podtitulem textu v nezkrácené podobě, jménem autora*ky, vč. titulu, působištěm autora*ky (např. ÚHSD FF UK) a krátkou informací o autorově*čině zaměření (max. 2 věty). U textů procházejících anonymním recenzním řízením, o jehož podobě se dočtete zde, autor*ka uvede též platnou e-mailovou adresu a variantu názvu i podtitulu v angličtině. Příspěvek nadále musí obsahovat informaci o tom, zda je upravenou částí či přepracovanou verzí již obhájené seminární, bakalářské, diplomové či disertační práce či zda je vydáván v rámci grantu. Prosíme autory*ky, aby dodržovali pokyny, jež stanovují jednotlivé rubriky, citační normu časopisu a pokyny pro formátování, jež naleznou níže. Příspěvky taktéž nesmí přesahovat maximální rozsah stanovený jejich rubrikou, přičemž 1 normostrana = 1 800 znaků včetně mezer.

Rubriky

Recenzované texty:

Odborné studie

Akademické texty, zahrnující komplexní analýzu konkrétního tématu či problému, založenou na vlastní interpretaci a analýze pramenů a odborné literatury. Texty přijímáme v rozsahu 10 až 25 normostran, a to včetně poznámkového a bibliografického aparátu (18 000 až 45 000 znaků včetně mezer). Dále je třeba poskytnout krátkou anotaci (max. 500 znaků), anglické résumé (900 až 1 800 znaků) a klíčová slova v češtině a angličtině. Odbornost a relevance textu je posuzována dvěma anonymními odbornými recenzenty*kami – jedním z řad studujících magisterských či doktorských historických programů, druhým z řad akademiků*ček.

Reflexe

Kratší analýzy a kritická pojednání o dílčím tématu či problému s vlastní, důkazy podloženou argumentací; odborné eseje, diskuse a úvahy. Přijímáme texty v rozsahu 5 až 15 normostran, vč. poznámkového aparátu a bibliografie, jež je třeba opatřit krátkou anotací (max. 500 znaků), anglickým résumé (600 až 1 200 znaků) a klíčovými slovy v češtině a angličtině. Odbornost a relevance textu je posuzována jedním anonymním odborným recenzentem*kou, a to z řad studujících magisterských či doktorských historických programů nebo z řad akademiků*ček.

Nerecenzované texty:

Postřehy

Texty úvahového, subjektivního nebo popularizačního charakteru, kratší tematické eseje, zamyšlení nad aspekty vlastního studia či bádání, nad problémy historické vědy či nad společensky aktuálními problémy s historickou tematikou. Texty přijímáme v rozsahu 5 až 15 normostran včetně bibliografie. Tyto texty neprochází recenzním řízením, jejich relevanci posuzuje sama redakční rada. Přijímáme bez anotace, anglického résumé a klíčových slov.

Kunst

Popularizační texty pojednávající o novinkách na poli současné a populární kultury, zajímavých z hlediska historického bádání – recenze filmu, seriálu či výstavy, rozbory tištěných, obrazových i hudebních uměleckých děl s historickou tematikou. Přijímáme texty v rozsahu do 8 normostran.

Reportáže

Texty pojednávající o důležité události z oblasti historických věd, o nedávných výsledcích historického bádání, o dění na akademické půdě, zprávy z výjezdů, stáží, zahraničních pobytů, konferencí atd. Přijímáme texty v rozsahu do 5 normostran.

Recenze

Texty kriticky reflektující aktuální a relevantní historicky zaměřenou literaturu v rozsahu do 5 normostran. Redakce nepřijímá recenzní texty od autorů*rek, kteří jsou ve střetu zájmů s autorem*kou recenzovaného díla. Redakce také nepřijímá texty, které jsou pouhým shrnutím obsahu knihy bez autorova*čina vlastního kritického hodnocení.

Rozhovory

Strukturovaný dialog se zajímavou či jakkoliv relevantní osobností české i zahraniční historické vědy v rozsahu do 5 normostran.

Pokyny pro formátování

Základní formátování

Autoři*ky mohou texty zasílat v editovatelných formátech textových editorů Microsoft Word, OpenOffice či RTF. Prosíme, aby zaslaný text splňoval následující kritéria:

- samotný text: písmo Times New Roman, velikost 12, řádkování 1,5
- nadpisy: tučný text, bez formátování, velikost 12
- poznámky pod čarou: písmo Times New Roman, velikost 10, řádkování 1
- Přílohy (fotografie, ilustrace, mapy, tabulky, grafy apod.) připojte v samostatné příloze s odkazy na jejich odpovídající umístění.

Výběr z principů formální a typografické úpravy

- Dodržujte platná pravidla pravopisu pro daný jazyk. Pravidla českého pravopisu a typografii lze nalézt např. na stránkách Internetové jazykové příručky od Ústavu pro jazyk český AV ČR na tomto odkaze https://prirucka.ujc.cas.cz/.
- Dbejte na správné používání interpunkce.
  - - Pozor na časté chyby v používání pomlčky a spojovníku. S pomlčkou bez mezer uvádíme např. stránkové rozmezí (příklad: s. 120–125) či letopočty (příklad: v letech 1939–1945). Pomlčku ohraničenou z obou stran mezerami užíváme běžně ve větách či souvětích – jako je například vidět v této větě.
- Odkaz na poznámku pod čarou uvádějte až za interpunkčním znaménkem.
- Pro označení strany či stran v poznámkovém aparátu používejte zkratku s. (příklad: s. 151).
- Pokud je to třeba, používejte následující formy zvýraznění textu:
  - - kurzívou, bez uvozovek: názvy vědeckých či uměleckých děl (knih, periodik, edic pramenů, písní, filmů, obrazů)
    - bez kurzívy, bez uvozovek: názvy domů, míst, spolků, vědeckých institutů, politických stran, firem apod. v jakémkoliv jazyce
    - bez kurzívy, v uvozovkách: přímé citace z užitých pramenů a literatury, na které autor/ka odkazuje, názvy kapitol knih, titulky článků z dobových periodik.

Pokyny pro přílohy

Mapy by měly mít tiskové rozlišení 300 dpi a formát JPG, PNG nebo TIF. U grafů je potřeba rozlišení 600 dpi. U ostatního obrazového materiálu ve formátu JPG, PNG nebo TIF prosíme o kvalitní obrázky ve velikosti přesahující 500 kB. Při dodání obrazového materiálu rovněž žádáme autory*ky, aby dbali na dodržování autorských práv u všech takto poskytnutých příloh a o zajištění práva na otištění, a to pro tištěnou i elektronickou verzi časopisu.

Jak citovat

Od února 2024 se časopis Obscura hlásí k citační normě používané časopisem Historie – otázky – problémy, vydávaného Ústavem českých dějin FF UK. Plné znění citační normy naleznete pod následujícím odkazem: https://historieotazkyproblemy.ff.cuni.cz/pro-autory/.

Poznámkový aparát uvádějte na příslušných stránkách pod čarou, nikoliv souhrnně za celým textem. Odkaz na poznámku pod čarou v textu uvádějte až za interpunkčním znaménkem. Je-li zasílaným příspěvkem recenze, odkazy na stránky v recenzované publikaci je možné uvádět do závorky za pasáž, jíž se týkají. Pokud je v jedné poznámce pod čarou citováno více publikací za sebou, vkládejte mezi jednotlivé odkazy středník. Názvy zahraničních zdrojů nepřekládejte, uveďte je v příslušném jazyce. Nelatinská písmena je třeba transliterovat. Názvy zdrojů i jejich součásti rozepisujte. Pokud má citovaný zdroj podtitul, uveďte jej také. Nepoužívejte žádné zkratky, s výjimkou těch běžných. Příjmení autora*ky či autorů*ek citovaných zdrojů uvádějte kapitálkami pro větší přehlednost.

Citujete-li zdroj poprvé, uveďte jeho plnou citaci (v návodu níže První odkaz). Odkazujete-li na totožný zdroj dále v textu, využijte zkrácené citace (Opakovaný výskyt), a to až k prvnímu substantivu, které přesně charakterizuje jeho název. Odkazujete-li na ten samý zdroj několikrát po sobě, první citace na něj musí přesně odkazovat, dále používejte odkaz ve formátu Tamtéž, s. X.

Monografie

První odkaz
Vzorec: Jméno PŘÍJMENÍ, Název monografie, Místo a rok vydání, strana.

Příklad: Petr MAŤA, Svět české aristokracie (1500–1700), Praha 2004, s. 17–22.

Opakovaný výskyt
Vzorec: J. PŘÍJMENÍ, zkrácený název monografie, strana (vždy přesně vymezit).
Příklad: P. MAŤA, Svět, s. 67–76.

Kolektivní monografie

První odkaz
Vzorec: Jméno PŘÍJMENÍ – Jméno PŘÍJMENÍ, Název monografie, Místo a rok vydání, strana.

Příklad: Jan JANÁK – Zdeňka HLEDÍKOVÁ, Dějiny správy v českých zemích do roku 1945, Praha 1989, s. 106.

Opakovaný výskyt
Vzorec: J. PŘÍJMENÍ – J. PŘÍJMENÍ, Název monografie až k prvnímu substantivu, které práci přesněji charakterizuje, strana.
Příklad: J. JANÁK – Z. HLEDÍKOVÁ, Dějiny správy, s. 108–109.

Sborníky

První odkaz

Vzorec: Jméno PŘÍJMENÍ – Jméno PŘÍJMENÍ editorů sborníku (edd.), Název sborníku. Název, místo a datum konference, místo vydání sborníku, rok vydání sborníku, strana.

Příklad: Edita IVANIČKOVÁ – Eva KOWALSKÁ (edd.), Inventing each other. Anglo-saxon World and Central Europe 1500–1800. International Conference. Forum of British, Czech and Slovak historians, Topoľčianky 21.–23. September 2006, Bratislava 2009.

Opakovaný výskyt

Vzorec: J. PŘÍJMENÍ – J. PŘÍJMENÍ (edd.), Název sborníku, strana.

Příklad: E. IVANIČKOVÁ – E. KOWALSKÁ (edd.), Inventing each other, s. 86.

Pokud mají citované publikace či odborné studie podtitul, uvádějte jej také. Totéž platí i pro názvy sborníků, u nichž se navíc snažte uvádět, zda jsou součástí nějaké větší řady, jak je běžné zejména u publikací německé provenience.

Příklad: Gabriele WIMBÖCK – Karin LEONHARD – Markus FRIEDRICH (edd.), Evidentia. Reichweiten visueller Wahrnehmung in der Frühen Neuzeit (Pluralisierung und Autorität 9, hrsg. vom Sonderforschungsbereich 573, Ludwig-Maximilians-Universität München), Berlin 2007.

Příspěvky ve sbornících

První odkaz
Vzorec: Jméno PŘÍJMENÍ, Název článku, in: editoři sborníku (ed./edd.), Název sborníku, Místo a rok vydání, strana.
Příklad: Zdeněk HOJDA, Le grandezze d’Italia. Die Kavalierstouren der böhmischen Adeligen, die Kunstbetrachtung und die Kunstsammlungen im 17. Jahrhundert, in: Hans-Bernd Harder – Hans Rothe (edd.), Studien zum Humanismus in den böhmischen Ländern III, Köln – Weimar – Wien 1993, s. 151–160.

Opakovaný výskyt
Vzorec: J. PŘÍJMENÍ, Název článku až k prvnímu substantivu, které práci přesněji charakterizuje, strana.
Příklad: Z. HOJDA, Le grandezze d’Italia, s. 36.

Články

První odkaz
Vzorec: Jméno PŘÍJMENÍ, Název článku, Název časopisu ročník, rok, strana.
Příklad: Josef MACEK, Historická sémantika, Český časopis historický 89, 1991, s. 1–30, zde s. 9.

Opakovaný výskyt
Vzorec: J. PŘÍJMENÍ, Název článku, strana.
Příklad: J. MACEK, Historická sémantika, s. 27.

Edice pramenů

První odkaz
Vzorec: Jméno PŘÍJMENÍ [editora/editorů – oddělujeme je dlouhou pomlčkou] (ed./edd.), Název edice, Místo a rok vydání, strana, popř. číslo listiny apod.
Příklad: Josef HRDLIČKA (ed.), Autobiografie Jana Nikodéma Mařana Bohdaneckého z Hodkova, České Budějovice 2003, zvl. s. 15nn.

Opakovaný výskyt

Vzorec: J. PŘÍJMENÍ (ed.), Název edice, popř. číslo listiny apod.
Příklad: J. PŘÍJMENÍ, Autobiografie, s. 324–325, list č. 1013.

Má-li pramen autora, citujeme takto: Erasmus Rotterdamský, Chvála bláznovství, ed. Martin Svatoš, Praha 1990, s. 305, dopis č. 10 z 11. října 1500.

Má-li pramenná edice (nebo kniha, monografie, příručka…) více svazků:

Antonín TRUHLÁŘ – Karel HRDINA – Josef HEJNIC – Jan MARTÍNEK, Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě I–V, Praha 1966–1982.

Staré tisky

První odkaz

Vzorec: Jméno PŘÍJMENÍ, Název tisku, Místo vydání, jméno tiskaře, rok vydání, svazek, strana, sekce či bližší určení.

Příklad: Jan KALVÍN, Pokorné a ponížené napomínání k nejnepřemoženějšímu císaři Karlovi Pátému a k nejosvícenějším kniežatuom i jiným stavům nynie v Špejru sněm říšský držícím, Norimberk, Anton Gruber, 1546, I, s. 13, § 4.

Opakovaný výskyt

Vzorec: J. PŘÍJMENÍ, Název tisku, strana.

Příklad: J. KALVÍN, Pokorné a ponížené napomínání, s. 13.

Rukopisy

Vzorec: Název, místo uložení rukopisu, signatura, stránka/list.

Příklad: Descriptio Urbis Pilsnae, British Library, sign. Ef. 1220, fol. 6r.

Archivní prameny

Uveďte maximum z následujících údajů: místo uložení, název fondu a jeho části, signatura, číslo kartonu, inventární číslo, typ dokumentu, datace dokumentu, případně původce a adresát dokumentu.

Příklad: Státní oblastní archiv Litoměřice – pobočka Žitenice, Rodinný archiv Lobkoviců, Dopisy Kryštofa Adolfa Lobkovice, sign. 24/L, karton č. 21, inv. č. 111, dopis Kryštofa Adolfa jeho matce Amélii z 14. října 1810.

Internetové zdroje

Součástí citace by měl být vždy úplný internetový odkaz (nejlépe tzv. permanentní odkaz) s datem náhledu. Odkazy před odesláním příspěvku deaktivujte.

Vzorec: Jméno PŘÍJMENÍ, Název příspěvku, Název zdrojové platformy, datum publikování. Dostupné z: URL odkaz, [datum náhledu].

Příklad pro online periodikum: Espen J. AARSETH, Playing Research: Methodological Approaches to Game Analysis, Artnodes, January 2003, s. 1–7. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/228739348 [náhled 30-9-2021].

Příklad pro webový příspěvek: Tereza HADRAVOVÁ, Divák jako výzva, Art Antiques, únor 2024. Dostupné z: https://www.artantiques.cz/divak-jako-vyzva [náhled 28-2-2024].

Jak neplagiovat

Prosíme autory*ky, aby dbali na dodržování etických zásad akademické práce a nedopouštěli se plagiování. Nepřípustné je též zasílat k publikaci texty, jež byly již publikovány v jiném periodiku nebo jsou v době zaslání posuzovány jinou redakcí. O tom, co je plagiát či autoplagiát a jak se mu vyhnout, se můžete dočíst například v této příručce pro studující od MŠMT.

O našich zásadách a principech se více dozvíte v sekci Etický kodex.

Redakční rada si vyhrazuje právo rozhodnout o přijetí či nepřijetí zaslaného textu do recenzního řízení, v případě jeho přijetí si vyhrazuje právo na provádění technických a jazykových korektur. Kompletní práva a povinnosti redakce, autorka*ky i recenzenta*ky jsou obsažené v našem Etickém kodexu. Redakce se přijetím a zveřejněním textu nehlásí k politickým, metodologickým či jiným názorům a přístupům autora*ky, jež jsou v textu obsaženy.

Tato pravidla platí na všechna čísla časopisu, jejichž publikační výzvy byly vyhlášeny v roce 2024 či dále.