O kolonialismu bez kolonií. Recenze výstavy Nürnberg GLOBAL, 1300-1600
Lucie Dvořáková
Nürnberg GLOBAL, 1300-1600
Kdy: 25. 9. 2025 – 22. 3. 2026
Kde: Germanisches Nationalmuseum, Norimberk, Německo
Vstupné: 10 € (plné) / 6 € (zvýhodněné; děti, studující, senioři)
Více informací: https://www.gnm.de/your-museum-in-nuremberg/
Zdroj fotografie: Germanisches Nationalmuseum. Dostupné z: https://www.gnm.de/your-museum-in-nuremberg/ausstellungen/aktuell/nuernberg-global.
Výstava Nürnberg GLOBAL 1300–1600, přístupná do 22. 3. 2026 v Germanisches Nationalmuseum v Norimberku, představuje přínosný pokus interpretovat dějiny jednoho z nejvýznamnějších měst střední Evropy prizmatem globálních dějin a entangled history. Kurátorský kolektiv vyvazuje exponáty z tradičních urbánních a národních rámců a zasazuje je do kontextu transregionálních a globálních sítí, které formovaly vrcholně středověkou a raně novověkou Evropu. Prostřednictvím domácích exponátů i zahraničních zápůjček je Norimberk představen jako prostor úzkého kontaktu globálních toků surovin, zboží, pracovní síly, vědění a technologií, v němž místní obyvatelé vystupují nikoli jako pasivní konzumenti koloniálního zboží, ale jako aktivní aktéři raně novověké globalizace. Výstava tak reaguje na současné trendy v historiografii a muzejnictví, které zdůrazňují bohatou sociální, kulturní a ekonomickou propojenost světa hluboko před průmyslovou revolucí, a zároveň tematizuje asymetrické vztahy mezi Evropou a mimoevropskými regiony, včetně perspektivy vnitrozemských populací tradičně stojících mimo narativy kolonialismu.
Namísto chronologického uspořádání nabízí expozice tematicky strukturovaný výklad sledující konkrétní oblasti propojení: obchodní sítě, cirkulaci vědění, technologické inovace či vizuální reprezentace mimoevropského. Výstava je členěna do devíti tematických celků, jež představují vybrané aspekty Norimberku jako globálního „uzlu“. První tři z nich diskutují o postavení Norimberku v rámci světa a o předpokladech pro jeho zapojení do globálních struktur. Zbytek expozice představuje, jak město interagovalo s vybranými geograficky definovanými oblastmi. Celou výstavou navíc prostupuje kritické vlákno, které u vybraných exponátů návštěvnictvu představuje problémy, jež jsou od dějin kolonialismu a globalizace neoddělitelné. Postupně jsou formou dodatkových materiálů představeny pojmy jako eurocentrismus, exploatace, rasismus, stereotypizace, exotizace, white gaze a další.
Výstava nejprve prezentuje Norimberk jako jedno z významných center Svaté říše římské. Úvodní část se soustředí na jeho obraz jako města a zasazuje jej do rámce říšských mocenských, ekonomických a kulturních struktur. Strategická poloha na křižovatce obchodních cest ve spojení s císařskými privilegii umožnily místním elitám kumulovat ekonomický kapitál a politický vliv, což představovalo zásadní předpoklad pro jejich zapojení do dálkových obchodních sítí. Vystavená umělecká díla a vědecké nástroje ukazují úzkou provázanost ekonomické prosperity patriciátu s rozvojem umění, věd a technologií. Zvláště přínosná je tematizace proměn empirického poznávání a vizuální reprezentace světa, prostřednictvím nichž výstava sleduje, jak obyvatelé Norimberku konstruovali vlastní identitu a své místo v širším geografickém a kulturním prostoru. Sebereflektivní části jsou obzvláště zajímavé v místech, kde se diskutuje sociální složení obyvatelstva města. Kurátoři neopomenuli tematizovat postavení skupin, které se pohybovaly mezi integrací a vyloučením, jmenovitě židovského obyvatelstva či žen.
O tom, jak Norimberk interagoval s různými geograficky definovanými regiony, pojednává zbylých šest výstavních sekcí. V částech Sítě mezi východem a západem a Přes Alpy kurátorský tým přejímá oblíbený koncept střední Evropy jako mostu mezi východem a západem či severem a jihem. Je tak demonstrován mj. kosmopolitní charakter norimberského obchodnictva, jež sloužilo jako prostředek hmotné i intelektuální výměny mezi různými kouty Evropy. Z pohledu obyvatele České republiky se jedná o velmi zajímavou část, jelikož jsou zde poměrně hojně zastoupeny artefakty svědčící o hluboké provázanosti Norimberku s naším prostředím. Mezi ně patří kupříkladu bronzová soška sv. Václava, jehož kult se v Norimberku uchytil za vlády císaře Karla IV., určená pro katedrálu sv. Víta. Nesmírně přínosnou, byť trochu předvídatelnou, částí jsou artefakty svědčící o intenzivní provázanosti Norimberku s Apeninským poloostrovem. Zde je zvláštní pozornost věnována Albrechtu Dürerovi, jehož cesty do Itálie ilustrují mnohovrstevnatost kulturní výměny a její dlouhodobý dopad na vizuální kulturu a imaginaci města. Ukazuje, že spolu se zbožím cirkulovaly přes Alpy také umělecké styly, znalosti, ideje či humanistická vzdělanost.
Neodmyslitelnou součástí studia globálních a koloniálních dějin je fascinace „odlišným“ a strach z „cizího“. Tyto dva motivy může návštěvnictvo spatřit tematizované ze dvou různých perspektiv: pouti a války. Část Touha po Svaté zemi reflektuje v globální historiografii poměrně populární téma poutí, zde konkrétně do Jeruzaléma. Exponáty koncentrují pozornost návštěvnictva jednak ke snahám o jeho zobrazení, ale také k samotným poutím, příběhům a artefaktům s nimi spjatými. S jistou dychtivostí, která provází exponáty zaměřené na aspekty této nábožensky a společensky významné pouti, jako by kontrastovaly předměty související s Osmanskou říší, jíž je věnován navazující prostor. Evropskou kulturu raného novověku provázela řada negativních předsudků, které se projevují ve stereotypním vyobrazování osmanského obyvatelstva v představených vizuálních pramenech. Značný předěl je pozorovatelný zejména po roce 1453, kdy Osmané dobyli Konstantinopol, a v letech 1529 a 1683, kdy jejich armády oblehly Vídeň. Prameny nám zprostředkovávají obavy z osmanské expanze, jež se v praxi projevovaly vojenskou a finanční pomocí habsburských tažení i šířením propagandistických tiskovin formujících obraz nepřítele cirkulujících po celé Evropě. Exponáty však poukazují také na silnou fascinaci osmanskou kulturou, podněcovanou cestopisy, diplomatickými zprávami a oběhem uměleckých a řemeslných předmětů.
V poslední části expozice se konečně dostáváme do krajin, které máme jako Evropané s kolonizací asociované patrně nejvíce: do Amerik, Afriky, Indie a na Dálný východ. Tato část výstavy tematizuje zapojení Norimberku do raně novověkých procesů evropské expanze prostřednictvím iberských a námořních obchodních sítí. Ukazuje, jak norimberští obchodníci, řemeslníci a tiskaři participovali na globálních tocích zboží, vědění a obrazů světa – od koloniálního obchodu zprostředkovaného španělskými centry, zejména Sevillou, až po dálkové námořní trasy směřující do Asie. Příklady kulturní výměny, jako je šíření motivů Dürerova Nosorožce, jsou přitom zasazeny do kritického rámce, který zdůrazňuje strukturální provázanost ekonomických zisků s násilím, vykořisťováním a asymetrií moci. Expozice tak interpretuje ranou globalizaci jako ambivalentní proces, v němž se kulturní fascinace a ekonomická prosperita neoddělitelně pojí s etickými důsledky expanze.
Výstava úspěšně propojuje mimořádné exponáty s promyšleným narativem a nabízí srozumitelný, avšak teoreticky dobře ukotvený výklad, který činí komplexní problematiku globálních dějin přístupnou širšímu publiku. Vystavené předměty jsou prezentovány s důrazem na jejich materiální i symbolický rozměr a jsou úspěšně interpretovány z hlediska globálního kontextu. Výkladové texty propojují jejich většinou lokální původ a význam s globálními vazbami, čímž dochází k naplnění deklarovaného kurátorského záměru. K didaktické kvalitě výstavy přispívá i střídmá, leč efektivní práce s digitálními prvky (tablety obsahující širší informace o vybraných exponátech) a interaktivita. Návštěvnictvo může prostřednictvím všudypřítomných poznámkových bločků komentovat jednotlivé interpretace exponátů a svůj názor vyvěsit ve speciálním prostoru, který slouží ke společné reflexi.
Rovněž oceňuji ochotu tematizovat negativní stránky rané globalizace. Kurátorský kolektiv se nevyhýbá otázce, do jaké míry byl norimberský hospodářský a kulturní rozkvět spojen s koloniální extrakcí zdrojů, násilím, vykořisťováním nebo obchodem s lidmi. Ačkoliv nebyl Norimberk koloniální metropolí v úzkém slova smyslu, výstava ukazuje jeho zapojení do struktur, které koloniální byly. Kolonialismus bez kolonií totiž nebyl vzácný. Tento aspekt výstavy vnímám jako obzvláště důležitý z hlediska současných debat o odpovědnosti evropských institucí a společností za koloniální dědictví. Výstava tak zároveň nečiní jednostranně. Snaží se o poskytnutí vyváženého objemu informací, které nejsou ani apologetické, ani obviňující, na jejichž základě si návštěvnictvo musí vytvořit názor samo.
Navzdory tomu, že výstavu jako celek vnímám velmi pozitivně, neobejde se z mého pohledu bez problémů. Ačkoliv bylo deklarováno, že jejím cílem je nabourávat eurocentrický výklad koloniálních dějin a tematizovat globální nerovnosti, v praktické rovině se jí to tolik nedaří, jelikož chybí ohlasy aktérů z mimoevropských regionů. Tento nedostatek je do značné míry samozřejmě strukturální a odráží asymetrii i v dochovaných pramenech. Přesto bych však uvítala výraznější reflexi tohoto problému v narativu výstavy. Dalším, z mého pohledu problematickým bodem, je implicitní předpoklad, že globalizace je primárně procesem propojení, obohacení a inovace, což jsou výrazy s primárně pozitivní konotací. Ačkoliv výstava upozorňuje na negativní aspekty, na řadě míst převažuje narativ úspěchu, který může zastínit destruktivní dopady těchto procesů na mimoevropské společnosti.
Nürnberg GLOBAL 1300–1600 je velmi podařenou výstavou, která snoubí krásné a nesmírně zajímavé exponáty s vcelku úspěšně vyváženým přiblížením problémů globální a koloniálních dějin středoevropskému návštěvnictvu. Jejím hlavní přínosem je schopnost srozumitelně propojit lokální kontext s tím světovým, nadnárodním, a nabídnout publiku komplexní, kritický a zároveň přístupný výklad. I pokud by návštěvnictvo tolik nezajímaly globální dějiny a často nečekané souvislosti, které přináší, vidět na vlastní oči Behaimův globus (nejstarší dochovaný na světě!) nebo Dürerova Nosorožce je prostě zážitek, co stojí za to.
