Calls for Articles​

Dear Authors,

Have you written an outstanding seminar paper or essay with a historical focus that deserves more than to be left forgotten in a drawer? Submit your previously unpublished work to Obscura, a student historical journal dedicated to showcasing the academic achievements of not only young and emerging historians, but also anyone passionate about the field of history!

We welcome submissions on any historical topic or period in the following sections: Scholarly Studies, Reflections, Insights, Kunst, Reviews, Interviews, and Reports.

Why publish with us?

• You’ll gain first-hand experience with the publication process in a supportive environment.

• If you submit to one of our peer-reviewed sections, we will guide you through the review process.

• You’ll contribute to ongoing academic discussion in the field.

• You’ll gain valuable experience for your CV.

How to submit your work:

Please send your contributions to obscura@ffabula.cz by June 23, 2024. Full submission guidelines can be found in our Publication Rules.

We look forward to your submissions!

The Editorial Team of Obscura

Dekolonizace dějin

Debata v historických oborech vnímá v posledních letech čím dál více změny v nazírání na dějiny mimo hranice euroatlantického prostoru. Postkoloniální obrat mění pohled nejen na dějiny kolonialismu, ale také na historii v globálním měřítku. Nová perspektiva nesleduje historii výlučně z pozice kolonizátorů, ale naopak reflektuje pozice kolonizovaných a klade důraz na jejich význam. Dekolonizace jako proces změny myšlení týkající se našeho historického vědění v sobě nezahrnuje jen školní dějepis, ale rovněž výuku historie na českých univerzitách. Změna pohledu na světové kultury otevírá také otázku jejich prezentace v paměťových institucích. V rámci dekolonizační debaty vzniká poptávka po kritickém historickém bádání v dějinách bývalých kolonií, snaze a ochotě zbavit se evropocentrického pohledu na ně, otevření nových témat a novém zachycení mocenské role bývalých koloniálních mocností. České prostředí doposud stálo stranou diskuse koloniální a postkoloniální problematiky, která se nedotýká jenom států kolonie přímo vlastnící, ale též zemí z nich profitujících a spoluvytvářejících jejich obraz. Toto nové promýšlení minulosti nám nepřináší jen nové poznatky, ale i příležitost zkoumat teoretické nástroje a koncepty, které nám umožňují porozumět jak vlastním dějinám, tak dějinám vzdálených zemí. Nové pozice taktéž vedou k promýšlení samotných teoretických konceptů, mnohdy evropocentrických a opomíjejících pozici druhého, z jiného hlediska. Tematické číslo počítá s následujícími okruhy:

(De)kolonizované dějiny

Nové v přístupy v oblasti historických věd zasahují řadu humanitních i společenskovědních odvětví. Počínaje výukou dějepisu na základních, středních i vysokých školách, přes vystavování v paměťových institucích po fungování vědy samotné.  Postkoloniální a postmoderní myšlení s sebou přináší mnohé otázky. V jaké podobě se problematika alterity a kolonií objevuje v českém školním dějepise? Jaký je přístup české historiografie ke koloniální problematice? Reflektuje výuka na našich univerzitách nové historiografické trendy a přístupy? Jak na nové přístupy reagují paměťové instituce? A co konkrétně může přinést dekolonizace České republice?

Dekolonizace a metodologie historické vědy

Dekolonizace historického myšlení s sebou přináší kritické přehodnocování tradičních i aplikaci nových metodologických přístupů, které v sobě pojí poznatky širokého spektra společenských věd. Interdisciplinární přístup jako  kritické bádání s sebou přináší například metodologii globálních či transnacionálních dějin, subalterní studia, literární vědy či pohled na dějiny z hlediska tradičně přehlížených/potlačovaných druhých, ať už se jedná o původní obyvatele, ženy či etnické a národnostní menšiny atp. Jak se s těmito přístupy vyrovnává česká historická obec? Je české bádání progresivní nebo spíše konzervativní? Jaké jsou možnosti nových metodologií? Reflektují tyto přístupy univerzitní a vědecká pracoviště? 

Dekolonizace dějin jako politický a společenský problém

Postkoloniální přístup k dějinám a dědictví kolonialismu souvisí s otázkou  distribuce moci a nevyhnutelně se pojí s politikou, které se odráží ve společnosti samotné. Přístup k minulosti a současnosti oblastí za hranicemi euroatlantického světa a návazné problematice je patrný v různých veřejných diskuzích a politických rozhodnutích. Dekolonizační přístup k dějinám rovněž rozšiřuje uchopení vlastní minulosti. Jaká je společenská a politická reflexe kolonialismu v ČR? Má Česká republika jasný postoj v otázkách cizího kulturního dědictví? Jaký má ČR vztah k jinému za hranicemi vlastního území? Jak nám tento přístup k historii pomůže pochopit dějiny marginalizovaných skupin obyvatel? Nakolik jsme si v minulosti sami zjinačovali a stereotypizovali odlehlých oblasti jako Podkarpatskou Rus nebo Bosnu? 

Dekolonizace v kontextu střední a východní Evropy

Prostor střední a východní Evropy nabízí rozsáhlou plejádu přístupů k problematice kolonialismu a vlastní dekolonizace/postkoloniálního myšlení. Najdeme zde jak státy s koloniální minulostí, tak státy, které mají tuto zkušenost pouze zprostředkovaně. Jak jsou na tom s dekolonizačním přístupem naši sousedé? Liší se přístup k dějinám ve státech s koloniální minulostí a postkomunistických zemích? 

Editor čísla: Mgr. Ondřej Crhák 

Odborný garant čísla: Mgr. Monika Brenišínová, Ph.D.

Tématické číslo bude obsahovat 4 články. Redakce si vymezuje právo výběru textů. Maximální délka jednoho článku je 8 normostran (14 400 znaků). Další informace naleznete v sekci pro autory.

Své příspěvky zasílejte na obscura@ffabula.cz do 27. 5. 2022.

Rok 1921

Každý rok v lidských dějinách může být přelomový. Od počátku našeho letopočtu bychom našli jen málo let, během kterých nedošlo k nějaké významné události, ať regionálně nebo celosvětově. Ačkoliv historii rozhodně nelze redukovat pouze na přesné dny, roky a popis událostí, je s datováním pevně spjata. Některá data ale přitahují už jen díky své atraktivitě více pozornosti než jiná.

Události

Rok 1921 v některých ohledech rozhodně může vyčnívat. Ať už se jedná o založení mnoha komunistických stran včetně KSČ, založení Československé obce legionářské, či vyhlášení nezávislosti Irska a Mongolska, nebo jmenování Adolfa Hitlera předsedou NSDAP. Tento rok byl zkrátka na takové události bohatý, avšak v tomto čísle se chceme věnovat všem výročím, nejen z politických dějin a dějin mezinárodních vztahů. Bereme zřetel i na události, které se dotkly lidského společenství i na poli sociálním a hospodářském a jejichž následky pociťujeme i dnes, o skoro sto let později.

Osobnosti

Lidský život se odehrává v ohraničeném časovém spektru v řádech let, které poctivě počítáme. I před jedním stoletím na svět přicházely nebo naopak umíraly osobnosti, které nějakým způsobem výrazně zasáhly do chodu dějin či ovlivnily společnost nebo třeba vědu. Možná i ony by si zasloužily zmínku k tomuto výročí. Pro nás historiky je to například rok, kdy se narodil Jiří Kejř. Abychom se neomezovali pouze na narození a smrt, můžeme pohlédnout na rok 1921 jako na přelom v životě jednotlivce, jako na místo důležitého činu nebo objevu.

Prostor

Nejsou to však jen lidé a činy, kteří jsou součástí dějin. Někdy pro pochopení událostí má význam i jejich dějiště, ve kterém se odehrály. Stejně tak máme tendence s některými místy spojovat významnou osobnost. Avšak v některých případech samotné místo tvoří dějinný příběh. Můžeme zde hovořit o stavbách, které se zapsaly do historie architektury nebo místech, které se spojili s historickou událostí případně národním příběhem.

Rok 1921 představuje obsáhlou studnici pro témata, která by měla nebo nebo alespoň mohla být připomenuta. A ať už do lidských dějin události tohoto roku zasáhly jakkoliv, letos budeme slavit jeho stoleté jubileum.
Své příspěvky zasílejte na obscura@ffabula.cz do 21. 3. 2021

Tématické číslo bude obsahovat 4 články. Redakce si vymezuje právo výběru textů. Maximální délka jednoho článku je 8 normostran (14 400 znaků). Další informace naleznete v sekci pro autory.

Od mýtických monster po Hvězdné války: lidská fantazie napříč historií

Fantazie, neboli představa či imaginace jako produkt lidské mysli provází společnost od samého počátku věků. Lidské představy se díky vzrůstajícímu vědeckému poznání často mění, avšak vždy si lidé pomocí fantazie vysvětlovali jim neznámé, nevysvětlitelné a rovněž i děsivé jevy. Lidé si je ale nevytváří jen ze strachu, ale rovněž jako součást zábavy, jak to známe z doby současné. Mnohdy se právě tyto příběhy v podobě hrdinských a zakladatelských mýtů staly součástí kolektivních identit nebo státní ideologie. Fantazie tedy v lidských společenstvích zastávala a stále zastává roli nejen  stmelující, podpůrnou, ale zároveň i roli roli exkluzivní, tedy vylučovací. V těchto souvislostech jsou pro tematické číslo stanoveny následující okruhy:

Interpretace produktů lidské fantazie v dějinách

Už od starověkých dob jsou nám známé produkty lidských představ, které jako celek nazýváme mytologií. V dobových textech a vyobrazeních napříč historií narážíme na obavy z neznámého, na osobní hrdinství nebo nadlidské schopnosti. Rovněž se setkáváme s existencí čistě smyšlených bytostí. Jaká témata si dobová fantazie určovala? Jaké důvody vedly k jejímu vytváření? Jakou roli hrálo propojení náboženství a lidských představ? 

Fantazie v čase a prostoru

Lidské představy jsou závislé na době a místě svého vzniku. Prostor a čas, a s tím spojená společenská atmosféra, ve které vznikaly, mohly výrazně ovlivňovat jejich formu a podobu.  Jak se různé legendy vyvíjely v průběhu dějin? Liší se lidské představy v závislosti na geografické umístění, nebo mají transnacionální charakter? 

Historie v současné fantasy a sci-fi tvorbě

Soudobí autoři často sahají k dějinám, starým bájím a mýtům nebo i náboženstvím jako k odrazovému můstku pro vlastní tvorbu. Jak se v současné tvorbě sci-fi, fantasy a alternativní historie projevují tyto ideové zdroje? Je pro současné autory historie zásadní?

Své příspěvky zasílejte na obscura@ffabula.cz do 20. 2. 2020